Minulost

27. dubna 2012 v 15:36 | Jessica Win |  Téma týdne
Téma týdne je minulost.
Hodně dlouho jsem přemýšlela o čem napsat a pak mi došlo, že pojem minulost je celkem rozšířené a zajímavé téma. Došlo mi, že mohu napsat o každé údalosti, která se v minulosti odehrála a nikdo mi nebude moc říct ani slovo, protože článek bude souviset s minulostí. Rozhodla jsem se napsat o nečem, co mi celkem změnilo život. Něco, od čeho se snažím žít naplno každý den. Takže....

...mám bratrance, který je o dva roky starší. Na blogu má přezdívku Shagy. Celkem si s ním rozumím a mám s ním dobrý vztah. Opravdu, bydlíme asi 100 metrů od sebe, takže spolu trávíme hodně času. Možná je to tím, že když jsme byli malí bydleli jsme v jednom domě a nebo nevím. Asi před rokem si Shagy udělal řidičák na motorku. Jezdil na ní moc rád a já jsem často jezdila s ním. Nejprve si koupil nějakou motorku, ale později ji prodal a koupil si jinou - prý lepší. Opět jsem s ním na ní jezdila. Jezdil dobře a nikdy neměl žádné problémy, něco jako že by ho zastavili policajti a on něco platil, ani nikdy neměl žádnou nehodu.
Jednou o víkendu, byla už neděle večer, jsme se dohodli, že o příštím víkendu se pojedeme projet někam dál. Říkal, že se chce jet podívat na nějakou jinou motorku a chtěl abych jela taky. Souhlasila jsem a celkem jsem se těšila.
Ale radost zmizela když jsem v pondělí přišla na trénink a zjistila jsem, že musím jet o víkendu na závody. Ano, na závody jsem se těšila, ale účast na nich znamenala, že nepojedu s Shagym na výlet na motorce. No, nedalo se nic dělat a druhý den jsem mu to řekla. Byl celkem zklamaný, ale do soboty si nakonec našel někoho jiného, kdo s ním pojede.
V sobotu ráno jsem odjela na závody. Napsala jsem Shagymu sms, ať si to užije a ať se nezlobí, že jsme nejela. Obratem mi odepsal, že v pohodě, ať mi to jde na závodech.
To byla poslední smska, co jsem od něj dostala. Pak když jsem mu psala večer, už neodepsal. Bylo mi to divné, ale nijak jsem to neřešila. Neděle na závodech utekla a já konečně jela domů. Těšila jsem se domů. Když jsem přijela, hned jsem poznala, že je maminka nějaká divná. Doma panovala divná nálada. Když jsem se zaptala co se děje, pozanla jsem, že něco není v pořádku. Později z nich vylezlo, že se Shagy vyboural a, že je to vážné. Měl nějaká vážná poranění. O tom se nijak nechci a nebudu dále rozepisovat. Porstě to s ním nevypadalo dobře. A stejně spatně na tom byl i jeho spolujezdec.
Nejhorší na tom všem bylo, že jsem si uvědomila, že jsem takhle mohla vypadat já. Kdybych nejela na závody, jela bych s Shagym a možná bych se vybourala taky. Na druhou stranu, kdybych jela taky třeba by jel opatrněji a nic by se nestalo. To asi už nikd nezjistím. Shagy i jeho kamarád se z toho nakonec dostali, ale chvíly to trvalo. Jsem ráda, že to dopadlo takhle a ne hůř.

A to mě naučilo, že nikdy, když ráno lezete z postele, nevíte co Vás ten den může potkat a nevíte jestli je tento den třeba Váš poslední. Stát se může všechno. A proto se od té doby snažím žít naplno.

Tento příběh není tak starý. Je to asi rok a půl a pořád si to moc dobře pamatuji. Před rokem bych o tom asi ještě napsat nedokázala, ale teď už ano. Vím, že teď už je vše v pořádku. Ale taky vím, že se mi každý den může stát něco podobného, proto se snažím si života užívat. Od toho je.

Bylo to pro mě tenkrát těžké, ale to už je MINULOST. :)

*Jess*
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ronnie Ronnie | Web | 27. dubna 2012 v 15:49 | Reagovat

wow, silný příběh.. celkem mě to vzalo. nechtěla bych být v tvé situaci, bát se o někoho tak blízkého a vědět žes na tom mohla být stejně.. osud je stejně zajímavá věc, hraje si s náma jak s panenkama. dobrý článek ;)

2 Jess Jess | Web | 27. dubna 2012 v 16:10 | Reagovat

[1]:
Děkuju.. :)

3 happy167 happy167 | Web | 27. dubna 2012 v 19:04 | Reagovat

Krásně napsané...skoro si myslím, že sis to vymslela...to pro tebe muselo být hrozný...ale je dobře že to dobře dopadlo :). Hrozně ráda čtu Tvoje články!! :D

4 Jess Jess | Web | 27. dubna 2012 v 19:27 | Reagovat

[3]:
Bohužel nevymylsela.. Ale děkuju..

5 welcometomyblog1 welcometomyblog1 | 28. dubna 2012 v 10:35 | Reagovat

Ahooj tak to jsem ráda že si mě přidáš do affs :D !!!

6 welcometomyblog1 welcometomyblog1 | Web | 28. dubna 2012 v 21:54 | Reagovat

Ahoooj mám malou prosbu.Mohla by jsi mě v affs napsat místo Péti  Deníísek Petísek ???Díky ppp

7 welcometomyblog1 welcometomyblog1 | Web | 29. dubna 2012 v 10:56 | Reagovat

Ahoooj!Já tě mám napsanou v affs jako Jessica-win-Jestli chceš tam být jinak tam mi pls napiš jo??:)))

8 Adulinka Adulinka | E-mail | Web | 29. dubna 2012 v 14:25 | Reagovat

Je to nádherně smutné.. ;/
Je pravda že když se něco takového stane, je těžké zapomenou a třeba o tom jenom i mluvit.. ;)
A nikdy nevíš co se stane a co tě čeká, a vem si že i díky tě ty závody možná i zachránily.. ;) I když to kluci díkybohu zvládli, nikdy nevíš jak by to mohly být kdybys tam byla ty.. ;) (nechci strašit :))

9 Jess Jess | Web | 29. dubna 2012 v 18:46 | Reagovat

[8]:
Nestrašíš.. V tu dobu se mi hlavou honily tisíce myšlenek a všechny byli v podstatě o tom samém.. Co kdybych s ním jela já? Co by se stalo? Bylo to samé co kdyby? .. Jsem ráda, že jsem tenkrát nejela.. Bůh ví jak bych dnes vypadala..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama